Upíří návštěva - 4. díl

15. dubna 2011 v 10:00 | M.a.r.t.i.n |  Upíří návštěva

4
True celou noc nemohla usnout. Myslela na Sama. Může něco takového existovat? Může existovat vůbec upír? Duchové neexistují, víly neexistují, čarodějnice neexistují…. Zarazila se. Když můžou existovat upíří, můžou tím pádem existovat i čarodějnice, ba dokonce i duchové a další různá stvoření. To jí nahánělo ještě větší strach. V jakém světě to sakra žije? Je to sen? Spí, nebo opravdu žije v tomhle děsivém světe, v téhle děsivé době 21. století. Chtěla usnout a to hned.

Přípravy na oslavu založení města trvaly celý den. Byly k nezastavení. Všude byly rozvěšeny výzdoby, celé město se kochalo balonky, krepovými papíry a další výzdobou.Škoda že tu není Pam, pomysela si True. Teď by bodlo, kdyby tu byla. Vše muselo být hotovo do dnešní 6 hodiny večerní.
Vesnice Lucky Village byla dříve jen farmářská čtvrť, dokud to tu nezačalo vzkvétat a rozšiřovat se.
Každý, kdo zde žije, by nechtěl odsud odejít. Všichni to tu milovali.
True vyzdobovala pouliční lampy balónkami. Potkala Sama, který ji začal pomáhat. True na něj nemohla "vybalit", že vše ví, že to ovlivňování na ní nepůsobilo, že sporýš jí zachránil. Musela hrát, že nic neví a že to zabralo.
Same, můžu se tě na něco zeptat ?
"Ano?" zeptal se se strachem Sam. Bál se, že by se mohla na něco zeptat ohledně upírů, jako že tamto co se stalo že jí nezmizelo z hlavy, ale zůstalo jí to připevněné k hlavě.
"Byly jsme vůbec spolu venku, po tom co jsme se dohodli na tu třetí hodinu, víš kdy myslím?"
Sam se zamyslel. Už ví, co myslela ! Ten den, kdy True viděla ty jeho tmavé oči, kdy se dozvěděla, že je upír. Musel vydat z hlasivek tu nejjasnější lživou odpověď.
"No, mám pocit, že nebyli. Nějak jsme to asi nestihly."
"Asi jo."
Jasně!, říkala si v duchu True. Musel mi lhát, jinak by se mohl prozradit. Jenže, nemůžu to skrývat, tu lež proti němu napořád. Musí vědět, že to ovlivňování nepůsobilo. Ale ne teď, pokud teda už to nevydržím a neprokecnu se!
"Co takhle si o něčem povídat?" dořekla True a slezla ze štaflí.
"O čem například?"
"O tobě, tvé rodině. Víš si tu nový a jako každá holka musím znát informace o tobě. Nejsem taková, abych si to zjišťovala od druhých, proto se ptám tebe."
"Tak dobře, o mě. Moje dětství bylo jako každý, šťastná rodina, pohoda, štěstí, nic nám nechybělo. Vlastně tu byl háček. Měl jsem bratra. Dvojče."
True se na něj jako zázrakem podívala. "Dvojče?" vyhrkla ze sebe.
"Ano, Chris. Rodiče si nás hodně pletli. Chris byl spíš takový divoký typ zato já klidnější. Jenže o jedné Haloweenské noci ho někdo unesl. Mám zato že to byl up…."
A sakra! Žádný upír, před ní žádný upír!
"Upír?" zeptala se True s tím, že by konečně mohla vybalit to velké tajemství se železníkem.
"Počkej…"
"Same, já už dál nemůžu! Nemůžu ti lhát, jako si ty nezalhal mě."
"O čem to mluvíš a kdy?"
"Vím že si upír. To kouzlo, co jsi na mě prováděl nefingovalo. Vím to."
"Počkej, takže myslíš ovlivňování."
"Ano, ovlivňování. Prostě to nezabralo, možná asi víš proč!"
"To nevím, jsem jako upír teprve skoro rok a nebyl jsem schopný zjistit informace."
"Za to já ano. Pomohl mi železník, který nosím na krku. Železník je taková rostlina, která je docela pro upíry toxická.Když jí má člověk u sebe, nemůže toho člověka upír ovlivňovat, jak ty říkáš. Jde to, ale bez té rostliny. Tu noc, co jsi ke mně přišel jsem jí měla už u sebe. Ale neboj se, už se nebojím, protože vím, kdo jsi, a vím že ty mi neublížíš."
"Proč jsi to přede mnou hrála?"
"Bála jsem se tvé reakce. Prostě já upíry znám až teďka. Promiň, nechci skákat od tématu, ale chci se vrátit k tvému bratrovy, Chrisovy. Povídej."
"Dobrá, takže si myslím, že to byl upír, podle mě."
"Proč upír?"
"Protože…, s rodiči jsme se ho snažily najít, cokoliv udělat jen pro to, abychom ho našli. Jenže když jsme byli skoro na stopě, zastavil nás v pátraní jeden chlap, který nám řekl, ať přestaneme pátrat, nebo bude zle, když to řeknu dětsky a vycenil na nás ty svoje upíří tesáky."
"Panebože, a pokusil ses ho někdy najít?"
"Ne. Už nikdy. Věděl jsem, že by jsem se vystavil nebezpečí. Ale teď jsem zase začal, už když jsem se stal upírem."
"To je mi líto. Víš je ode mě hnusné už odcházet od tématu, ale musím ještě pokračovat s výzdobou, ale děkuju ti, že ses mi svěřil."
Náměstí bylo plné lidí, hlavně turistů. Lidi hlavně procházely městské ulice, kde je nejvíce zábavy. Jeden muž procházel kolem True a Sama. Znenadání ale přišel k nim.
"Mám pro tebe zprávu, Same."
"Promiňte, o čem to mluvíte? Kdo jste?"
"To je jedno! Přestaň ho hledat!"
"Koho?!"
"Chrise! Mám nařízení ti tuhle zprávu vyřídit!"
"Chrise? Od koho?"
True se na oba dva koukala s obavou. "Co se děje?"
"Tady tvůj přítel nedá pokoj s hledáním Chrise. Vykašli se na něj, až se bude chtít stebou setkat osobně, tak to poznáš."
True oněměla. Znamená to teda jedno? Koukala na Sama který na muže koukal se strachem, ale zároveň s údivem. Sam pomalu otevíral ústa a řekl:
"Počkejte, chcete říct, že on…., že Chris žije?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám příběh Upíří návštěva ?

Ano
De to
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama